Jistebník č. 315, 742 82 Jistebník

Naše škola v roce 2020 oslavila 90 let od svého založení.

Tradice vyučování dětí v českém jazyce v Jistebníku započala ve dvacátých letech 20. stol., kdy začal narůstat počet obyvatel české menšiny a objevily se podněty k založení české školy. Děti místních Čechů totiž musely dojíždět až do Butovic. Provizorní obecná škola vznikla těsně vedle nádraží, v domku místního železničního zřízence Emila Adamce, který v něm pro vzdělávací účely vyčlenil dvě místnosti. V podobě jednotřídky pak byla oficiálně založena 26. listopadu 1923 a navštěvovalo ji 18, později 20 dětí. Malý prostor v domečku však brzy, vzhledem k rostoucímu počtu českých Jistebničanů, přestal stačit, a navíc se začalo velmi silně uvažovat o zřízení měšťanské školy, což si samozřejmě žádalo nové prostory.

Myšlenku na vytvoření II. stupně v Jistebníku uvítali nejen místní Češi, ale také čeští obyvatelé z okolních vesnic, neboť nejbližší měšťanské školy se nacházely v Brušperku a ve Studénce, a nebyly tak zrovna snadno dostupné. Ministerstvo školství dalo jistebnické měšťanské škole zelenou v září roku 1926 a již o měsíc později v ní bylo zahájeno pravidelné vyučování. Přístřeší dostala v sále hostince Antonína Matěje naproti nádraží a v lavicích už v prvním roce seděli mezi místními žáky i přespolní z Košatky, Petřvaldu, Petřvaldíku aj.

Ve školním roce 1927/1928 byla jistebnická škola rozšířena o mateřskou školu. Změny v tomto roce čekaly také obecnou školu, která se přestěhovala do domku Čeňka Dreslera vedle hostince. Prostory pro tyto účely se však ukázaly těsné a bylo potřeba zajistit pro menší žáky další místnosti. To se podařilo zásluhou místních občanů Adolfa Korpase a Aloise Zvoníka, kteří byli ochotni postoupit místnosti ve svých domcích. Situace se ale stávala neutěšitelnou a bylo zřejmé, že nová školní budova je nutností.

Stavba nové budovy školy podle návrhu architekta Františka Vahaly začala na konci března roku 1929 a díky ustavičné práci dělníků rostla přímo před očima. Pod čestným názvem „Obecní a měšťanská škola T. G. Masaryka v Jistebníku“ pak byla slavnostně otevřena v neděli 15. června 1930, tedy necelý rok po zahájení stavebních prací. Slavnostní dopoledne bylo ve znamení pěveckých vystoupení a proslovů, za zhlédnutí stála i výstava ve škole. A nebyla by to slavnost, kdyby nezazněla také státní hymna. Odpoledne patřilo dětem, pro které byly připraveny „Odpolední radovánky“ s průvodem, zpěvem a tělocvičným vystoupením žáků. Pak následovala „Veselice“ za doprovodu hudebníků z Košatky.

Počátky existence nové školní budovy jsou provázány s počátky Jistebnických zpěváčků, místního žákovského pěveckého sboru, který byl založen učitelem Františkem Lýskem a stal se prvním školským zájmovým sborem První republiky. Svými vystoupeními po republice proslavili nejen Jistebník, ale i samotnou školu. Škola také poskytovala zázemí pro místní sokolskou pobočku. Cvičenci využívali její tělocvičnu, která byla jednou z nejmodernějších v širém okolí, a malé školní hřiště.

Nadějný rozvoj českého školství v 1. pol. 30. let 20. stol. i přes následnou hospodářskou krizi byl zastaven v říjnu roku 1938, kdy byla škola uzavřena. V pátek 8. října 1938 byla zahájena evakuace školy. Učitelé i žáci během dvou dnů museli školu vystěhovat. Neobešlo se to bez drancování. Nejcennější zařízení a pomůcky byly převezeny do okolních škol. Zázemí jistebnickým žákům měšťanské školy poskytla obecná škola ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Česká obecná a mateřská škola v Jistebníku přestaly existovat úplně. Kronikářovy záznamy svědčí o tom, jak moc těžké to pro učitele bylo: „Ráno před odjezdem při odevzdávání budovy bylo mi v duši hanba a bylo těžko se loučit s životním dílem za takových poměrů.“ (str. 67) Škola se znovu otevřela až po skončení války v červnu roku 1945. Tehdy se mohli zpátky vrátit nejmenší žáci obecné školy, žáci měšťanské školy pak až v září téhož roku.

Během války sloužila budova k různým, především vojenským účelům. Po delší dobu prostory využívala německá měšťanská škola a od roku 1944 zde byl lazaret. Válka zanechala stopy na severní a západní straně budovy, kam dopadaly granáty a střely, poškozena byla zeď i krovy. Jeden z granátů proletěl oknem do 1. poschodí a poškodil chodbu. Generální opravy budovy se odehrály až několik let po skončení války.

Od té doby budova školy prošla mnoha opravami a přestavbami. Z posledních větších stavebních počinů je potřeba zmínit rekonstrukci laboratoře a šatny. Vybavení jednotlivých učeben je obnovováno každý rok. V současné době se modernizuje školní jídelna.